Genitální herpes

• Virové onemocnění (virus HSV2)
• Inkubační doba 3-14 dní po nákaze
• Přenos pohlavním stykem

Herpetické infekce jsou často neprávem zlehčovány a považovány za banální onemocnění. Kdo z lidí neměl nikdy opar. Jenže není to tak jednoduché. Herpetické viry latentně přežívají v organismu člověka a stále se vrací. Po první infikaci organismu virus přečkává v nervových buňkách. Vlivem nějakého vyvolávacího faktoru putuje směrem do kožních buněk.

Může se jednoduše přenášet z jednoho člověka na druhého a znepříjemnit tak mnohým život. Opar se vyskytuje ve dvou formách.

• Na rtech
• Na sliznici genitálií.

Obě formy se vzájemně přenáší.

Příznaky.

Příznaky oparu jsou víceméně typické.

• Nepříjemný pocit na kůži či sliznici. Většinou je pociťováno svědění a pálení.
• Výsev puchýřků. Postižené místo se pokryje skupinkou puchýřků s čirým obsahem.
• Teplota, zimnice, podobně jako při běžném nachlazení. Tyto příznaky se objevují jen u některých pacientů.

Herpes simplex 2 se podílí na výsevu oparu v oblasti genitálií, u žen proniká do hloubky a může zasáhnout i močový měchýř, u mužů zasahuje zevní pohlavní orgány. U oparů je sliznice poseta několika drobnými puchýřky naplněnými tekutinou. Místo je bolestivé, pálí a svědí. Z červené vyrážky, která se objevuje vně nebo uvnitř genitálií, se mohou vytvořit puchýře nebo otevřené boláky asi 2-10 dní po nákaze. Zmizí obvykle do 3 týdnů. Pozdější ataky(se stejnými příznaky) se hojí rychleji. Nemoc doprovází také celkový pocit únavy, zimnice a horečka.

Přenos.

Toto virové onemocnění se přenáší různě.

• Pohlavním stykem
• Z oparů na rtech. Přenos dotykem je velmi nebezpečný například při orálním sexu, protože ani jeden z partnerů si nebezpečí nemusí uvědomit.
• Rukama na kterých jsou herpetické puchýře nebo boláky (zřídka kdy).

Opary jsou nejvíce nakažlivé v době, kdy se projeví příznaky. Do doby než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy je nutné se zdržet pohlavního styku a jiných dotyků.

Diagnostika.

Při podezření na onemocnění by měl člověk požádat lékaře o okamžité vyšetření. Po zevrubné prohlídce a laboratorním vyšetření krve lékař potvrdí či vyvrátí nákazu herpetickým virem.

Léčba.

Klasická léčba se opírá o aplikaci antivirových léků či mastí v místě výsevu puchýřků. Včasné podání léků zkrátí vzplanutí choroby a zmírní její příznaky, Dokud se opary nezahojí je nutné vyhýbat se sexuálnímu styku. Jako prevenci proti návratu a tvorbě oparů je vhodné užívat vitamín B 12. Při samotném výskytu oparu je dobré přísun tohoto vitamínu ještě zvýšit. Tělo by se mělo také dostatečně zásobovat vitamínem C a zinkem. Posilují imunitní systém a působí antivirově. Vhodné je také užívat vitamín E, který urychluje léčbu. Puchýřky se nesmí mačkat ani propichovat. V době trvání nemoci je nutno úzkostně dbát na hygienu.

Genitální herpes v těhotenství.

Opar na genitáliích se může přenést při porodu z matky na dítě a je tím pro novorozence velkým nebezpečím. Záleží vždy na tom, zda je to první infekce nebo se již u dotyčné objevila po několikáté. Vyskytne-li se u matky poprvé opar na genitáliích, vede se porod dítěte císařským řezem. Většinou je dítě hned po porodu preventivně léčeno antivirovým lékem. Velkým rizikem pro novorozence, který se virem nakazí, je především možnost poškození mozku.

Genitální herpes se stal na konci minulého století obávanou nemocí, hlavně mezi mladými lidmi, kteří žili volným sexuálním životem. Není divu. Mnoho jich na to doplatilo.